Advokátní kancelář MAJER AKM

Oddlužení aneb možné řešení dluhové pasti

Dostal jsem se do finanční tísně a nejsem schopen dlouhodobě splácet své závazky. Mohu na svoji osobu vyhlásit osobní bankrot?

Dne 1. ledna 2008 nabyl účinnosti zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) a nahradil tak dosavadní zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání.

Oddlužení neboli tzv. osobní bankrot je jedním ze způsobů řešení úpadku dlužníka, kdy jsou dlužníkovy dluhy sjednoceny, zajištění věřitelé jsou uspokojeni zcela, nezajištění do jimi schválené výše a zbytek dluhů může být dlužníkovi odpuštěn. Tento nový institut upřednostňuje především sociální účel před ekonomickým, dlužníkovi umožňuje vyřešit své závazky, které již není schopen splácet, dlužníka motivuje k aktivnímu zapojení do umořování svého dluhu vůči věřitelům, přičemž „odměnou“ za toto, je pro dlužníka nový začátek bez dluhů. Oddlužení je tak novým řešením pro ty dlužníky, kteří se do úpadku nedostali v důsledku své podnikatelské činnosti, tedy pro ty osoby, které nejsou podnikateli.

Insolvenční řízení lze zahájit pouze na návrh. Návrh na povolení oddlužení podává vždy a jen dlužník sám současně s insolvenčním návrhem. V případě, že by věřitel podal insolvenční návrh (věřitelský návrh) dříve než sám dlužník, může dlužník ve lhůtě 30 dnů od doručení věřitelského návrhu podat vlastní návrh na povolení oddlužení. Zákon stanovuje podávání návrhu na povolení oddlužení na předepsaných formulářích, přičemž taktéž stanovuje přesné náležitosti příslušného návrhu včetně příloh k tomuto návrhu připojených (tedy vše co dlužník musí příslušnému soudu spolu s návrhem doložit).

Insolvenční zákon upravuje dva možné způsoby oddlužení, a to zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře.
Zpeněžení majetkové podstaty se týká dlužníkova majetku do okamžiku, kdy soud povolí oddlužení, jedná se tedy o prodej majetku, který dlužník nabyl v minulosti, neboť do majetkové podstaty nenáleží majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení poté, co nastaly účinky schválení oddlužení. Postupuje se obdobně podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v konkursu.
Plnění splátkového kalendáře zasahuje dlužníkův majetek především do budoucna – pohledávky zajištěných věřitelů se uspokojí z výtěžku zpeněžení zajištění a současně po dobu 5 let plní dlužník pohledávky nezajištěných věřitelů podle daného poměru. Dlužník je tedy povinen měsíčně (po dobu 5 let) splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Po řádném splnění splátkového kalendáře je dlužník oprávněn podat návrh soudu na osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, a to v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny (bude se jednat o všechny pohledávky, tedy i o ty nepřihlášené). Dlužníkovi jsou tedy smazány všechny dluhy z minulosti až do okamžiku schválení oddlužení.